Obsah:
- Nakupování z nudy
- Nakupování z osamělosti
- Nakupování jako útěk
- Nakupování čistě jako rekreace
- Co dělám místo nakupování
Nakupování z nudy
Někdy jsem v pokušení nakupovat z naprosté nudy. Nechápejte mě špatně, být matkou je všechno, o čem jsem kdy snil, a ještě víc! S mými dětmi je tolik zábavných časů a rád vidím, jak se učí nové věci a dosahují všech svých vývojových milníků atd. Ale upřímně? Někdy je monotónnost každodenního života s kluky trochu… no… monotónní! Tehdy mě často láká nakupovat. Nákup něčeho ve mně vyvolává pocit potěšení, protože při získávání něčeho nového a vzrušujícího přichází vzrušení… Ale to, co jsem se naučil, je, že vzrušení trvá jen pár dní, jakmile se dostanete domů…. někdy to trvá jen pár hodin. Pak je po všem a vy jste mnohem víc vyprázdnili svůj bankovní účet. Stojí nakupování opravdu za to, jen proto, že se nudíte? JáUvědomil jsem si, že to tak není.
Nakupování z osamělosti
Věřte tomu nebo ne, uvědomil jsem si, že jsem mnohokrát nakupoval ze samoty. Ano, měl jsem své děti u sebe, ale jsou mladé a mluvit s nimi (stejně jako je miluji) není to samé jako mluvit s dospělým nebo chodit s přítelkyněmi. Když byli všichni ostatní zaneprázdněni a můj manžel byl v práci, stalo se mou tradicí často nakupování v mém oblíbeném obchodním domě. Nebylo to tak, že bych něco potřeboval, nebo že děti opravdu něco potřebovaly, bylo to jen to, že dostat se do komunity a komunikovat s ostatními lidmi bylo něco, po čem jsem chtěl víc, a také jsem si myslel, že tady utratím jen pár dolarů a tam (i když jsem to nabíjel), že by to nevadilo. To se však rychle sčítalo, a když jsem opouštěl obchod, nebo dokonce když jsem tam byl,Zjistil jsem, že ze zkušenosti nedostávám to, co jsem potřeboval. Ano, komunikoval jsem s několika kolegy nakupujícími a pokladníkem, ale uvnitř jsem se stále cítil osamělý (a navíc jsem měl větší dluh na splacení).
Nakupování jako útěk
Nakupování se někdy stalo důvodem, proč se dostat z domu a pryč od všeho, co mě přemohlo. Pokud se práce hromadí a děti budou bláznivé a zdálo se mi, že to všechno nezvládnu, naskládal bych je do auta a šel nakupovat. Spíše než čelit problémům po ruce (chaotický dům a děti neklidné), rozhodl jsem se uniknout do světa svého obchodního domu. Nechápejte mě špatně, nevybral jsem tisíce dolarů ani nic. Ale stále jsem používal nakupování jako útěk, místo toho, abych čelil nepořádku v mém domě, řešil to místnost po místnosti a staral se o to, co je třeba udělat hned. Nakupování bylo způsob, jak odložit své domácí práce, ale jakmile jsem se vrátil domů, všechno na mě stále čekalo a já bych se cítil ještě více ohromen, protože jsem věděl, že to všechno ještě musím nějak zvládnout.
Nakupování čistě jako rekreace
Mohu to přiznat: nakupování je pro mě prostě zábava. To se pravděpodobně nikdy nezmění. Připustím, že na celém procesu je něco, co mě baví, a ve skutečnosti se mi nelíbí jen vina, kterou cítím, když kupuji něco, o čem vím, že na něj nemám rozpočet. Nakupování čistě pro rekreaci je něco, co jsem hodně dělal. Dokonce i nakupování online mě bavilo, protože procházení internetu věcí, které by se vám mohly líbit, nikdy opravdu nezestárne. Online je při nakupování téměř nekonečné množství možností, takže to může být docela pokušení. Ačkoli mě nakupování baví a někdy na tom nemusí být nic špatného, musel jsem si uvědomit, že účtování poplatků za kreditní karty za věci, které opravdu nepotřebuji (nebo že můj manžílek a chlapci neOpravdu nepotřebujeme) nás finančně nedostane na dobré místo. Časem jsem si uvědomil, že dostat se z dluhů a zůstat bez dluhů je důležitější než podílet se na nakupování a užívat si zábavný faktor a štěstí (jakkoli pomíjivé), které mi dává. Moje rodina a náš finanční stav je pro mě teď důležitější.
Co dělám místo nakupování
Neříkám, že nakupování je ďábelské. Také neříkám, že už nikdy nechodím nakupovat. Samozřejmě stále dělám, zejména pro potraviny a další předměty pro domácnost. To, co říkám, je však to, že jsem splatil všechny své kreditní karty kromě jedné a už nechodím do obchodního domu a neúčtuji poplatky za svou kreditní kartu.
Co tedy udělám místo nakupování? V těch tichých dobách, kdy nejsem s rodinou nebo přáteli, a to jsem jen já a moje děti, děláme umělecké projekty. Společně sledujeme film, který již vlastníme (nebo film z Netflixu nebo Youtube). Pečeme spolu nebo hrajeme v parku. Vědomě se soustředím na svůj dům a snažím se stát nejlepším v domácnosti, jakým mohu být. Pracuji na domácích úkolech ke studiu bible (v současné době studuji bibli pro ženy pro knihu Ester). Také jsem právě začal dělat předškolní domácí vzdělávání se svým starším synem, kterému budou v listopadu 4 roky. Učím ho asi jedno písmeno abecedy týdně a děláme různá řemesla, která odpovídají každému písmenu. Být více úmyslný se svými dětmi a soustředit se na svou roli manželky a matky a učitelky v domácí škole,opravdu pomáhá omezit moje pokušení nakupovat! Navíc, když se rozhlédnu a spočítám svá požehnání a uvědomím si, kolik věcí už vlastním, uvědomím si, že opravdu nepotřebuji nový outfit, nový film na DVD, nový knick nack pro můj dům nebo opravdu cokoli jiný. Už máme, co potřebujeme. Je to tady v pořádku; prostě to musíme použít.
Moje výzva pro vás (i pro mě) tedy je, využít to, co již máte. Vyjměte své umělecké potřeby a vytvářejte. Prohlédněte si svou sbírku DVD a vyberte si film, na který se budete dívat jako rodina. Vyjměte kola svých dětí z garáže a pomozte jim jezdit po okolí. Musíme si toho tolik užít. A nejlepší na tom je, že už je tady, přímo na dosah ruky.